Krásný večer, tak jsem zase tady! Přivítejte Jeho Milost Wampíra l.! Ehm, nějak jsem se nechal unést, že! Chtěl jsem Vám zase popovídat o svém životě. Stalo se toho toho za tu dobu, co jsem nepsal, spoustu! Mimo jiné jsem se (opět) přestěhoval. Naštěstí teď už naposledy. Kvůli sílící alergii paničky tatínka jsem byl donucen opustit kuchyň a být u paničky v pokoji. Zatím jsem tam byl dočasně tak nějak ,,nastrčený“, protože se všichni snažili situaci vyřešit a to samozřejmě nějakou dobu trvalo. Jednoho dne se podemnou zhoupla zem a já už tušil, co se bude dít. Přestěhovali mě, ale pryč od paničky:-(! Byl jsem naštvaný a zbytek dne odmítal vystrčit čumáček z domečku. Večer za mnou přišla panička, donesla mi večeři a vzala do ruky knížku. A četla, a četla a četla. Denně jednu kapitolu. Ostatní členové rodiny se nestačili divit, jak reaguji na četbu. Po čase (kdy se u paničky vymalovalo a předělala celá jedna stěna tvořená skříněmi) jsem se vrátil zpátky. A tentokrát jsem už neprotestoval. Byl jsem totiž na skřínce, ze které jsem měl parádní výhled. Tahle skříňka byla totiž ještě vyšší než ta moje původní! Měl jsem obrovskou radost:-). Z jedné strany jsem krytý skříní, z druhé a třetí stěnou. Necítím se tam ohrožený a netáhne na mi na záda. Další věc co se změnila: už umím další triky:-)! K velké radosti paničky mě to hodně baví. Umím otočku na levou i na pravou stranu, taky umím podat packy do dlaně a poprosit (stoupnout si na zadní nohy a skrčit přední). Všechno umím na slovo, otočky na ukázání prstem (doleva a doprava). ,,Poprosit“ je můj nejoblíbenější trik. A taky ho umím nejvíc. Někdy s ním paničku citově vydírám, aby mi dala něco dobrého:-). Bohužel to na ní ale nefunguje… A teď ta negativní část: panička si mě skoro nevšímá, co se týče jídla. Pravidelně trpím hlady a přesně TO je ten důvod, proč pískám i v noci, když panička jde třeba na záchod :-). Taky mě v jídle dost omezuje. Nechce mi dávat jenom má oblíbená jídla! Takže mi předhazuje i ty hnusy jako petržel (no, dřív jsem jí jedl, ale…) a ovoce. A to nejhorší – JABLKO! Fuj, hnus, blééé! Panička mě přemlouvala: ,,Pojď Wampíku, zkus to. Aspoň si kousni.“ Tak jsem jí tedy (po důkladném očichání toho hnusu) vyhověl. Kousl jsem si. Jen tak na půl zoubku. A okamžitě jsem toho litoval! Začal jsem prskat a pšíkat. Pak jsem se několik minut zuřivě myl. Panička, ta lhářka, takže ze mě měla jenom legraci. Prý že to bude dobré. Tak to ani náhodou! Poučení – paničce s jídlem už nevěřit! Ale nakonec v něčem měla pravdu. MILUJU hráškové vločky. Nebo jak to jinak popsat. Prostě rozmáčklý suchý hrášek. Ten dostávám, když cvičíme triky. Že by proto mě tak bavily:-)? Panička říká, že jsem pěkný uličník a že mi Ježíšek nic nedonese. Já ale to co dělám nepovažuji za zlobení. Pravda, rád všechno koušu. Panička mě musí hlídat, abych něco špatného nespolkl. Nedávno mě měla v náručí v mojí oblíbené ,,tučňákovské“ póze. Tzn. hlavu pod paničky bradou, ona mi drží zadeček a přidržuje mi záda, abych nespadl. Já se snažím se jí zavrtat pod bradu a ona se směje, že jí to lechtá. Ale zpátky k našemu příběhu. Panička mě takhke držela a já jsem byl spokojenější než obvykle. Měla totiž na sobě mikinu (a pozor) se ZIPEM! Ten jsem ještě neochutnal. Panička mi ho musela prakticky vyrvat, protože mi neuvěřitelně chutnal. Ale pak jsem objevil něco lepšího. Zavrtat se hlavou a půlkou těla do mikiny. Ááá, to bylo tak příjemné mazleníčko! Moje další póza je ,,papouščí“. Zkrátka sedím paničce na rameni. Jí to děsí, i když mě drží, bojí se, že spadnu. Jakmile si totiž sedne na postel, skáču obřím skokem na jejího velkého plyšáka. Bohužel na rameni se jí dá sedět jen pokud má svoji pletenou vestu od její babi. Na ní se totiž dá parádně držet! No nic, budu muset končit. Je čas na večeří! Hlad! Písk, píííííísk…! Váš Wampír