Máme tu konec srpna a já v rychlosti shrnu, co se dá. Letošní způsob léta, zdál se mi opět poněkud nešťastným. Samozřejmě je to o úhlu pohledu, na plovárnu bylo počasí jak stvořené. Už méně nadšená jsem já jako chovatel. Přinejmenším v našem regionu severozápadních Čech léto vypadalo spíše jako to jihoevropské. Vláhy bylo málo, teploty vysoké, travička po první seči obrůstala jen tak, aby se neřeklo, bohužel došlo i na přikrmování zeleninou v takovém objemu, který v létě nevidím ráda. Ať si kdo chce říká, co chce, zelenina je pro morčata kaloričtější než tráva a co nevadí domácím mazlíkům, to bohužel může způsobit potíže v chovu. Většina vrhů v červenci dopadla naštěstí dobře (dovolím si připomenout, že CHS Cavia Carnea v podstatě bez přerušení činnosti funguje už od roku 2006), protože jsem využila zkušenosti z podobně obtížného roku 2018. A ten mi dal velké ponaučení :-(.

Takže nám přes červenec a srpen přibyla Káčka.

A taky Óčka.

A taky Péčka.

A Qéčka i eRka.

Vrhy L, M, N nemám vyfocené, mimča z nich jsou buď beznadějně zadaná a nebo zůstávají zatím doma na bližší zkoumání.

Abych se ani chvíli nenudila, zábavu mi obstaral nejmenší černoušek z poslední fotky, klučík Risi Bisi doma pojmenovaný ´Ten Prcek´ s přízviskem problémový. Ne a ne a ne, on od mámy pít nebude. Stříkačka je totiž lepší. Pokud se ho podaří odchovat ( a já v to věřím, protože si naštěstí vybral dobu, kdy je dcera doma a může mu bez problémů dělat servis), tak u nás za 4-5-6 týdnů bude k prodeji zcela krotké a ochočené mimčo, považující člověka za mámu-tátu :-).

Ne vždy to ale dopadlo sladkou fotečkou mámy s vrhem, odnesli to 2 jedináčci, které jsem našla tak, jak je vidíte. Byť ta velikost i když nemalá, tak není přes hranu, domnívám se, že vysoké teploty a delší průběh porodu jedináčků (jsou velicí) zapříčiní to, že na svět se nepodaří je dopravit živé. Je to smutné, ale toto je nedílná součást chovatelství. Samičky jsou naštěstí v pořádku.

Bohužel nás teď zastihla i další velmi smutná událost. Zda i na tomto zanechalo horké léto svůj podpis, to těžko soudit. Ve věku nedožitých 13 let nás opustil jemný obr Calvin. Děkujeme ti za všechny ty hlídky, které jsi držel na pozemku u té naší drobné zvířecí havěti, za tvoji neskonalou dobrotu a tu tichou důstojnost, kterou není zdaleka každý pes obdařen. A tiše doufám, že nás shora budeš hlídat dál!