Takže jako první si dáme pojem GENETIKA – no, to je přece věda :-), takže se honem začněte tvářit náležitě vědecky! Ale bez srandiček, je to vědní obor zabývající se dědičností znaků a vlastností u organismů. Genetika v současnosti umí spoustu fantastických věcí – s její pomocí lze u ještě nenarozených dětí diagnostikovat závažné poruchy na chromozomech – nejznámější z nich je asi Downův syndom. Že je možné si nechat zhotovit test paternity (otcovství), to už dneska ví taky snad každý taťka. Ovšem do takhle složitých záležitostí zabíhat nebudu, to slibuju. Pro pochopení dědičnosti barev u morčat vystačíme s cca 10 základními pojmy, které je ovšem třeba si důkladně vštípit do paměti, páč jinak to prostě nepůjde. Tak dávat pozor, začínáme!

Na začátek si povíme pohádku, zná jí každé malé dítě, ale přesto jí pro jistotu připomenu. Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku mistička v té mističce vodička a bla a bla a bla. To znáte. A teď si povíme podobnou pohádku. Bylo jedno zviřátko, říkali mu morčátko, v tom morčátku věcičky, jmenují se buněčky, v těch buněčkách jadýrka, v těch jadýrkách zamotané mašličky a těm mašličkám se říká CHROMOZÓMY. Počet chromozómů je daný a neměnný vždy pro určitý zvířecí druh. No a na těch chromozómech je zapsaná spousta informací – jsou to genetické informace, prostě je tam napsáno všechno o (nejen) těch barvičkách srsti, co nám někdy dávají tak zabrat. Ve zkratce se informacím z těch sakramentskejch zašmodrchanejch mašlí říká GENY. A protože tohle je moc jednoduché, tak teď to trošku zkomplikuju. Žádný gen není jen v jedné jediné formě, páč jak říkám, bylo by to všechno moc jednoduché, ale má více forem a těm se říká ALELY. Názorně vysvětlím na příkladu ze světa lidí – gen pro barvu očí má u lidí zjednodušeně dvě alely – jedna alela je pro modrou barvu očí (k modré se řadí též šedá a zelená) a druhá alela je pro hnědou barvu očí. Výsledkem působení těchto dvou alel v populaci je, že nám po světě běhají lidičky modroocí a hnědoocí.

A protože příroda je ještě chytřejší a vůbec nejradši má nejrůznější vychytávky, jednu takovou si teď nastíníme. Vychytávka zní – chromozómy se v obyčejných tělních buňkách nacházejí v sadě – čili jaksi v páru po dvou. Ale v pohlavních buňkách to tak není, tam je vždy jen jeden chromozóm z daného páru. A kdopak ví, proč to tak je? No přeci proto, že až nám při roozmnožování splyne buňka samičí s buňkou samčí, tak nám vzniknou nejen miminka, ale zase taky normální buňky s párem chromozómů. Jeden miminčí chromozóm tedy pochází od maminky (po něm jsou mimi krásná a hodná a chytrá a tak) a druhý miminčí chromozóm pochází od tatínka (tady si doplňte, co uznáte za vhodné :-)). Příroda nám tak hezky zajistila tzv. genetickou variabilitu populace.

Tak a teď se dostáváme k pojmům poněkud složitějším. Otevřte si na sebe okno, ať vám to lépe myslí, dejte si kousek čokolády a čtěte dál :-). Vysvětlíme si pojem dominance x recesivita a homozygot x heterozygot.

Má-li jedinec alely na obou chromozómech stejné, říká se mu HOMOZYGOT, nemá-li je stejné, říká se mu HETEROZYGOT. Nejsou to žádná sprostá slova, ale vědecký žargón :-). Té alele, která jaksi převládne nad svou druhou soudružkou v páru se říká DOMINANTNÍ. Té chuděře druhé umáčknuté, co se nemůže projevit jak se jí zachce, ale jen když její dominantní kámoška zmizí, se říká RECESIVNÍ. U barvy lidských očí je modrá barva recesivní, hnědá dominantní. Modrooký človíček je tedy homozygotem, a to recesivním homozygotem. Hnědooký človíček je pak buď dominantním homozygotem nebo heterozygotem. Takže když uvidíte nějakého modrookého fešáka nebo fešandu, hned víte, jak je to s ním. Kdežto když uvidíte nějakého hnědookého Vinnetoua, tak víte prd. A tady narážíme na další dva pojmy – FENOTYP a GENOTYP. Genotyp je soubor všech genů, které organismus má v sobě schované. Fenotyp je pak to, co vidíme na morčákovi jaksi zvenku – očima. Zatímco podle genotypu lze zcela jasně říci, jak má dotyčné zvíře vypadat aniž byste ho kdy viděli, podle fenotypu je možné genotyp určit pouze spíše orientačně – něco lze určit dobře, něco hůř a něco vůbec.

Pro lepší pochopení si teď vyrobíme pár příkladů – zůstaneme u modrých a hnědých očí.

Alelu pro modrou barvu očí označíme o, alelu pro hnědou barvu pak O.

PS: při označování alel se používá malých písmen pro alely recesivní, velkých písmen pro alely dominantní.

První tabulka ukazuje křížení dvou recesivních homozygotů – v praxi jsou maminka i tatínek modroocí – oo. Výsledkem jsou dětičky pouze modrooké bez vlohy pro jakoukoliv jinou barvu. Zde lze podle fenotypu zcela jasně určit genotyp, což ovšem nebývá pravidlem, naopak je to spíše výjimkou.

Druhá tabulka ukazuje křížení dvou dominantních homozygotů – v praxi jsou maminka i tatínek hnědoocí OO. Výsledkem jsou dětičky pouze hnědooké bez vlohy pro jakoukoliv jinou barvu. Zde podle fenotypu nelze určit genotyp – protože prostě jaksi dovnitř zvířat nevidíme a již jediná alela O stačí, aby oči byly hnědé, takže na pohled nevíme, zda se jedná o homozygoty nebo heterozygoty.

Třetí tabulka ukazuje křížení recesivního a dominantního homozygota – v praxi je maminka modrooká oo a tatínek hnědooký OO – nemá vlohu pro modrou barvu.

Výsledkem jsou dětičky pouze hnědooké, ale všechny mají vlohu pro modrou barvu očí. Zde opět nelze podle fenotypu nelze určit genotyp – protože prostě jaksi dovnitř zvířat nevidíme a již jediná alela O stačí, aby oči byly hnědé.

Čtvrtá tabulka ukazuje křížení heterozygotů – v praxi je maminka hnědooká Oo a tatínek hnědooký Oo – oba mají vlohu pro modrou barvu.

Výsledkem jsou dětičky hnědooké – jaksi po rodičích, ale máme též děti modrooké. Počet hnědookých dětí je statisticky 75% (25% dominantní homozygoti, 50% heterozygoti), modrookých dětí je statisticky 25%. Zde lze u modrookých dětí dle fenotypu určit genotyp u hnědookých toto nelze – protože prostě jaksi dovnitř zvířat nevidíme a již jediná alela O stačí, aby oči byly hnědé.

V křížení bychom mohli dále pokračovat, ale myslím, že příklady stačí. Závěr z tohoto je tento – modrooký člověk nese genotyp oo a se stejným modrookým partnerem nemohou zplodit jiné potomky než modrooké. Tuto informaci zjistíme na první pohled. Hnědooký člověk nese genotyp OO nebo Oo, může zplodit s druhým hnědookým partnerem potomky buď modrooké nebo hnědooké a podle pohledu toto nemůžeme určit, ať koukáme sebelíp. Máme- li jednoho z rodičů modrookého a jednoho hnědookého, pak můžeme mít děti pouze hnědooké nebo hnědooké i modrooké, záleží na tom, zda hnědooký partner je homozygot nebo heterozygot – zda tedy nese nebo nenese vlohu pro modrou barvu.

Tímto zatím končíme a v příštím díle už se vrhneme na morčiska a probereme si první gen – A – tzv. aguti faktor.