Zase trošku nestíhám, tak jen v krátkosti a telegraficky :-). Máme několik nových vrhů, tentokráte bohužel vše nešlo tak krásně hladce jako dosud a tak jsem se zapotila.

Jako první z „problémistek“ porodila Hany, jež ani ve svém věku nemá rozum a pořídila si opět šesterčata. Bohužel letos byla opravdu malinká (největší mimi mělo po porodu 58 g) a narozená na počátku fyziologického termínu (možná k tomu přispělo vedro, co nás už zase chvíli trápí) a tak jí všechna mimča nezůstala. Jedno jsem nalezla mrtvé hned po porodu a další úplně nejmenší s porodní váhou 43 g zemřelo jen pár hodin po porodu. Je to Hany poslední vrh – na další já nemám síly a ona rozum :-/. Její odchovy byly v prvním vrhu  paterčata, v druhém šesterčata, vloni byla opět paterčata a letos šesterčata. Jak po odchovu vypadá myslím není třeba rozebírat, takže stop a končíme. Bude z ní důchodkyně na vejminku :-).  Zbylá 4 mimča už pěkně přibírají a budou po dosažení slušné váhy na prodej.

Pa Hany porodila Quick IV, což je její dcera z prvních paterčat :-). A ta si pro změnu pořídila jedináčka. Žádné haló kolem toho nebylo, jen jsem měla trošku strach, aby porod dopadl dobře i pro malou Gábinku – přes břicho jsem cítila, že je plod fakt veliký s velikou hlavou – a taky že ano. Porodní váha byla 140 g. Obě holky jsou v pořádku a Gábi v nějakých 10 dnech věku dávno přeskočila 1/4 kila.

Pa Quick IV porodila Queen, což je opět Hany dcera ale narozená na jaře 2018. Ta si pořídila rozumná trojčátka, ale největší miminko z nich, aguti oranžovou holčičku jsem po porodu našla mrtvou. Zda plod odumřel v děloze a nebo se něco přihodilo při porodu nevím. Queen zůstala dvojčátka, o která se vzorně stará.

Po Queen porodila Sally a ta mi letos dala opravdu zabrat. Ta byla vždy absolutně bezproblémová, za to teď si to vybrala. Že bude mít většího jedináčka, to jsem samozřejmě věděla. A když se malá Chloe narodila, převápko to nebylo. Jenže po porodu jsem na Sally sáhla a ne, nebylo to v pořádku. V břiše se ještě něco schovávalo a k vypuzení z dělohy se to nemělo. A tak jsem nelenila a vyrazila směr Střekov na kliniku MVDr. Poživila. Paní doktorka měla pochopení pro mou snahu samici neotvírat a snažit se neřešit situaci sekcí a tak se tam se Sally „vyřádili“. Na injekční podání oxytocinu bohužel nebyla adekvátní reakce, byť Sally se po porodu mimča nezavřela a zřejmě sama tušila, že to vše není OK. Nakonec se přistoupilo k uspání a v narkóze se podařilo přes porodní cesty vyndat toto:

Čtenář s jistou dávkou představivosti možná tuší, o čem je řeč. Sally měla v břiše kromě jednoho živého plodu ještě jeden mumifikovaný. Prostě se druhé mimčo v jisté fázi vývoje přestalo pěkně zvětšovat a růst a vývoj ukončilo. Mohlo dojít k potratu jak celé březosti, tak k potratu odumřelého mimča, ale nedošlo. Sally oba plody v břiše ponechala. Problém byl v tom, jak mi vysvětlila paní doktorka, že živý plod si bydlel v jednom děložním rohu, mumifikovaný v druhém děložním rohu a jak se nepohyboval a ani jím nebylo pohybováno jinými miminky (kdyby jich bylo více a mlela se tam), došlo k jeho částečnému přilnutí na stěnu dělohy a proto nešel porodit a musel se od děložní stěny odškrábnout. Sally se sice po zákroku tvářila dost naštvaně a po narkóze nějak nezvládala péči o miminko, ale během pár dní se vše upravilo, obě „holky“ se mi podařilo zdárně dokrmovat a tak snad už můžeme říct hurá! Tímto děkuji oběma paní doktorkám, které sloužily ve čtvrtek 30.5. a které mi nezištně Sally vrátily 2,5 hodiny po zavírací době.

Po Sally porodila Quini. Ta, jak je jejím dobrým zvykem má dvojčátka, kluka a holku. Dělá to takto vždy 🙂 a vždy se o mimča vzorně stará.

A dnes ráno byly v morčárně další pokladi 🙂 – Thuja vrhla do rána krásná trojčátka. Ale o těch až příště :-).