Ne, nebojte se :-), i když jsou texty psané právě na ten správný den, z nikoho a z ničeho si vůbec neutahuju 🙂 a všechno, co jen napsané, je čiročirá pravda a nic než pravda :-).

Tak předně událostí jako vždy kvanta a jen já nějak to psaní  flinkám. No co už se mnou. Takže jako první si dáme aktuální miminka – ta únorová už jsou téměř rozběhnutá do nových domovů, na svůj odjezd už čeká jen malá Iolka – a že to bude mít pořádně daleko, pojede až do SR. Nové páníky se všem přírůstkům podařilo sehnat senzační :-), možná bych měla spíš napsat velmi rozumné :-). Doma jsem si ponechala jen obě červenooké holčiny – eis lilu i druhou tmavší lilu, měly by mi velmi pomoci v projektu červenookých třísláčků, který zkusíme rozjet.  Eisinka byla pojmenovaná Jane, tmavší ségra Jennifer. Přes veliké pokušení od nás odcestovala i nádherná tanka po Yvetce a Popíkovi, ale snažím se udržet počet našinců na „rozumném“ počtu, což je opravdu, ale opravdu těžké. Tak nějak jsem se domnívala, že přes zimu, kdy není možnost krmení nejoblíbenějším morčecím žvancem – trávou a prostě to celé není ono, nemůže so do výběhů na sluníčko a tak, nás opustí některá ze starších morčátek, ale nestalo se (i moje senozeleninová dieta jim jak vidno prostě svědčí 🙂 )- a tak v lednu oslavila své páté narozeniny u nás Sněženka Kubikula, v únoru měla stejné výročí  Festuca CC a před pár dny teď v březnu i Elf Z Minizoo U Garfilda. A tihle oslavenci zdaleka nejsou našimi nejstaršími morčáky, Dicentře bylo pět už vloni na podzim, Tilinka se Salvijí by měly teď v dubnu oslavit šesté narozeniny a Mimosu – uvidíme, jak to půjde, nechci předbíhat – v červnu čekají narozeniny dokonce sedmé! Slibuju svatosvatě, že až to Salvijka s Tildou oslaví, vezmu do ruky foťák a celou tuhle partu vyfotím :-). Aby si někdo nemyslel, že vše je jen tak jednoduché, přeci jen ta starší zvířata mají občas nějaký neduh či problém, který je třeba řešit a který je za mlada netrápil. Sněženka, Dicentra a Festuca patří zatím k dlouhodobě zcela „odolným“ jedincům, které veterináře neznají a doufám, že už ani nepoznají. Mimosu občas zlobí tuková bulka na zádech, která se naplní a je potřeba jí vyprázdnit, ale jak jsem byla při prvním objevení vyplašená, tak teď už víme obě své. Tilda si někam po novém roce ztratila dolní zub a už to vypadalo, že nenaroste, zbylý osamocený dolní hlodák se jí tím pádem začal při kousání dostávat mezi dva horní a ty se neobrušovaly tak, jak by měly, takže bylo potřeba je opakovaně zakrátit. Když už jsem si začala zoufat, aby se nerozhodil celý skus, což by u zadních zubů byl vážný problém a představa korekce v narkóze u šestiletého zvířete je dost o nervy, tak se zub nakonec zase objevil. Není sice tak kvalitní jako původní, ale přesto hurá! Tak snad Tildě chvíli vydrží. Kam zmizel ten původní a jak o něj Tilda vlastně přišla, to nikdo neví. Prostě záhada. No a Salvijka, ta si poměrně snadno při větších teplotních výkyvech pořídí zajímavý chrapot a rýmičku, takže občas přeléčujeme ATB. Jestli je na vině jejích obtíží hodně krátký čumáček nebo jestli je v tom zakopaný jiný „pes“, to nevím. Fakt je, že Mimosa má hlavu stejně dlouhou, teda spíš krátkou a té se takovéhle problémy nikdy nestaly. Ale zpátky k mimčům. Ač moje páry složené v prosinci bez problémově daly miminka, tak o lednových námluvách tohle rozhodně říci nemohu. Holky prostě nějak nespolupracovaly a místo plánovaného hromadného zabřezávání a dubnového babyboomu se vše posouvá a miminek bude více až v průběhu května a června. Tedy doufám, že tentokrát už si dámy daly říct. V březnu svůj vrh porodila pouze Betula, která měla obrovského čokoládového jedináčka – klučík je celý líbezný, s nádhernou kulatou hlavičkou, pěkně sytou barvou a zatím s velmi slibnou srstí. Březí je teď aktuálně Calluna a Josefka, Calluna by své poklady měla vydat poměrně brzy, Josefka – potvora, která se chystala chudáka Ulmíka během krytí málem sežrat – by měla porodit až koncem dubna. Nakryté byly i další samičky, spojení bych měla do rubriky Plánované odchovy doplnit, nu doplním, ale tak žhavé to nebude. Čeká nás totiž během několika následujících dní až týdnů velká akce, až se mi skoro chce napsat „kulový blesk“. Po našem stěhování do nového RD mi morčáci zůstali ve starých prostorách a já za nimi denně nejméně 2x docházela. Že to nebylo právě optimální a už vůbec ne pohodlné jak pro mě , tak pro morčata, to myslím není třeba zdůrazňovat. Kdo sleduje stránky, tak si jistě pamatuje, že vloni jsme jim budoucí bejvák vyzdili, dostal okna a dveře a taky fasádu. Letos konečně byla nová morčárna vymalována, položili jsme lino a začala výroba skříňových ubikací na míru. Teď se vše blíží k finiši a v pravdě – začínám se toho přesunu  trochu děsit. No snad to nějak dáme :-o. Toť z domova asi vše.

Tak a protože na nás myslí i stávající majitelé, mám zase ve sbírce několik parádních fotek, za které děkuji :-). A že se našim odchovanců daří, je myslím bez potíží vidět.

Ke Christince do Bíliny se přistěhovala její černá skoro sestra Molly CC. Molinka měla splnit sen o černých teddících v jedné CHS, ale z plánů nejspíš sešlo a Molly nakonec skončila jinde. Z mého pohledu je přesun pozitivní, u Christinky se jí rozhodně špatně dařit nebude :-).

Z Chomutova poslaly pozdrav Cilka s Dádou a jak se mají, vidíte sami :-).

A ještě nás zdraví jedna aguti oranžová odchovankyně – Kristýnka CC i se svojí kámoškou :-). Mimochodem barva je to úžasná :-).

A nakonec se ozvali i naši věrní kluci Teddík s Maxíkem :-).

A ještě máme zprávy z CHS Z Turkovic – sice bez fotek, ale neva. V Turkovicích taky mají svého dost, tak jen suše – ale velmi vesele :-). Hugo CC získal další čekatelskou kartu, snad již sedmou či osmou v pořadí a splnil tak podmínky pro získání titulu morče šampion. Svou první kartu pod turkovickým vedením získal i Daneček CC, také celočerný klučík stejně jako Hugo – oba by měli pomoci rozšířit řady celočerných teddíků. Do Turkovic velké díky za vzornou prezentaci!

A to myslím dnes tak nějak stačí :-).