Tak se zase po nějakých 14 dnech hlásím o slovo :-). Okurková sezóna v plném proudu, ale stále se něco děje. Prvně připojím nádherné fotky z nového domova. Ozval se malý Unkas přejmenovaný doma na Béďu a paní Andrea přidala fotky i ostatních domácích mazlíků – no má se to někdo moc fajn, když se dostane do takové „zvířecí“ rodinky :-). Za fotky i info samozřejmě děkujeme.

Za druhé připojím pár vlastních fotek :-). Asi bych měla zase poupravit rubriky u chovných zvířat, je to pravda a už jsem byla upozorněna z více stran, že sice hlásím projekt pracovně zvaný „lila lux“, ale kde nic tu nic. Za to mám chovné magpie a trikolorky, kde jsou zvířata již vyřazená z chovu či prodaná a tyto barevné řady jsou víceméně minulostí :-(. Nu je to fakt. Takže se do toho nějak pustím a přidávám alespoň pár fotek našich červenookých nadějí.

Velmi krásně se vyvíjí Sally CC, jednobarevná eislila. Mohutná, veliká, s pěkňoučkou srstí a tak :-). Na další plány zatím malá, tedy spíše mladá :-).

A tady již jedna slečinka, kde bude třeba pouvažovat o vhodném ženichovi. Cácorka Harnas v genetickém kódu zatím tajném (holt ani já jí nedokážu zatím prokouknout 🙂 ). Lila to je, ale jaká, to je otázka. Aneb není lila jako lila :-). Kožíšek je světlý, ale očička zase dost tmavá, copak se nám z toho vyklube? Cácorka s kulaťoučkou hlavičkou a pěknou srstí by mohla snad dostat jako ženicha Popíka, ale třeba se ještě v podzimních odchovech teď narodí něco zajímavějšího :-). Malý prostor na vyčkávání tu ještě je :-).

A tohle je Jeniffer CC, taky bych měla přemýšlet nad vhodným tatínkem :-). Jeniffer je lila, v barvě dosti tmavé a se zlatým závojem, paradoxně má podstatně světlejší oko než Cácorka. Je to masivní mohutná samice s pěknou srstí, tak uvidíme, jak s ní naložíme :-).

A tohle je celá přehlídka princezen :-).

Novou zprávu máme také z CHS Z Turkovic, kde náš loňský odchovanec Daneček Cavia Carnea pod vedením Soni získal na Velkolosenické výstavě hned dvě čekatelské karty – z toho jednu na 97 bodů! Za prezentaci a vzorné předvedení děkujeme do Turkovic!

No a ještě přidám story, jak mi málem utekly samičky. Nic veselého, ale i to se může stát. Pravidelně se snažím za rozumného počasí pouštět morčáky do výběhů, pohyb na čerstvém vzduchu, travička a sluníčko jim prospívají :-). Výběhy máme postarší, ale doposud sloužily bez problémů. Nu tak v pondělí vezmu holčičky a šupnu jich 11 do 1 výběhu, 12 do dalšího výběhu. A pěkně se dám do nějaké té zahradničiny. A najednou koukám koukám – po cestičce k ubikacím si to šine morče. Nejdříve jsem nevěřila, že mě nešálí zrak, ale jo, bylo tam a bylo to morče. Jednou mě takto dostal ježek, co se u nás procházel – vyděšeně jsem se ho málem jala lovit, než jsem pochopila, že ten bodlináč do ubikace fakt nepatří :-). Chvatem přímo geniálním se mi útěkáře podařilo odlovit a koukám, držím v ruce Xaru. Ale ta přece měla být ve výběhu! Tak kontroluju výběh a k mému zděšení chyběla ještě Mellisa. Strčila jsem Xaru zpět, zběžně okoukla výběh, ale vypadal celistvý, tak jsem se otočila a šla hledat Melllisu. Madam naštěstí nešla daleko, uvelebila se vedle výběhu v mátě a tvářila se, že ona nic. Chytla jsem i jí a než jsem se otočila k výběhu Xara už byla z půlky zase venku! Ony ty potvory odtrhly pletivo od rámu! Jak to dokázaly netuším, je připevněné z vnějšku výběhu a ne zevnitř, no v každém případě dokázaly. Lapila jsem znovu Xaru, obě s Mellisou zastrčila zpět a jen jsem vyčkávala, co ony na to. Chytré holky si ale pamatovaly, kde nechal tesař díru a už se obě připravovaly, že půjdou zase na výlet. Tak to tedy ne :-(. Výlet jsem jim překazila a do dalšího venčení musím pečlivě zkontrolovat, zda se jim něco podobného nepovedlo i na pletivu jinde.

Mimochodem morčíci jsou dobrá sekačka :-). A ještě i trávníček ekologicky pohnojí. Kdo má dobré oči, tak na dolním snímku uprostřed je vidět původní výška trávy (proužek mezi výběhy) a směrem nahoru a dolů stály výběhy. Tohle morčouni zvládnou tak asi za hodinu, pak je třeba je posunout o kus vedle :-).