Vážení a milí chovatelé, milí „mazlíčkářští“ příznivci naší chovatelské stanice. Rok se nám s rokem sešel a já už delší dobu uvažuju, co velemoudrého napíšu jako ohlédnutí za rokem 2016. Carnea letos oslaví 10. výročí své existence, ale na to si ještě chvíli počkáme – přesněji do května, kdy byl název (v r. 2007) oficiálně zaregistrován. Nad následujícím tématem jsem sama dlouho přemýšlela, zda napsat či nenapsat, protože téma je to poněkud ožehavé, ale nakonec jsem se rozhodla ho zveřejnit. O čem se tedy dále rozepíšu? Rok 2016 u nás probíhal v duchu nastíněných změn barevných řad. Vzhledem k tomu, že ani při našem větším počtu morčátek nemám stále k dispozici tolik zvířat, aby bylo možné bezproblémově a nepříbuzensky křížit a vychytávat ty „správně barevné“ genetické kombinace, přicestovaly k nám z jiných chovatelských stanic morčecí posily. Bylo jich hned několik – přesněji napsáno se jednalo o 7 zvířat z různých chovatelských stanic. Bohužel se zdravotním stavem 3 příchozích zvířat jsem nebyla vůbec spokojená a stálo poměrně velké úsilí je uvést do „cajku“. Kromě poměrně vážných bakteriálních infekcí, byla všechna 3 morčátka promořena kokcidiemi a v 1 případě i morčecími hlísty. Za pomoci mikrobiologické laboratoře RNDr. Veselské a za pomoci kolektivu veterinárních lékařů MVDr. Poživila se všechny „hříšníky“ podařilo odléčit, pro jistotu opakovaně přetestovat a nakonec slavnostně zařadit mezi naše chovné a zcela zdravé! stádečko. Oběma institucím patří velký dík! Ale kvůli tomu to nepíšu. Já sama chci takto velmi apelovat na všechny chovatele, aby dávali pozor na všechny nově příchozí, trpělivě dodržovali přísnou karanténu a ideálně kdyby nechali nově příchozí otestovat, byť se mohou tvářit celkem „zdravě“.  Někdo možná nedomýšlí do důsledků, ale přetestovat a přeléčit jedno zvíře je záležitost několika stokorun a následně zcela čistého svědomí, že jste neohrozili svoje milovaná vlastní zvířata, že nezahazujete při zbytečných úhynech roky vlastní práce, kdy tvoříte svůj „ideál“ a hlavně, že nešíříte bakterie a parazity dále a neohrožujete jiné chovatele a majitele. Opravdu si tak nějak dost dobře nedovedu představit přeléčení cca 50 zvířat proti kokcidióze, kdy je třeba kromě aplikace léčiva pečlivě provádět desinfekci boxů a to po poměrně dlouhou dobu. „Obyčejným“ zájemcům o mazlíky pak kladu na srdce, aby nehleděli jen na cenu nově pořizovaného člena rodiny, která navíc mnohdy vůbec nezohledňuje kvality mláděte, ale aby je zajímal i zdravotní stav miminek, maminky, dalších morčátek ve vytipované chovatelské stanici, aby byli zdravě zvídaví a nenechali si věšet bulíky na nos. Možná to někomu přijde legrační, ale právě vy – „obyčejní“ zájemci můžete svým rozhodnutím hodně ovlivnit – protože pokud nebude po nebohých nemocných drobcích poptávka, nebude ani nabídka. Rozumnější hříšníci z řad chovatelů se polepší, ti nenapravitelní, které by snad bylo vhodné zařadit místo mezi chovatele do řad množitelů, zjistí, že odchovy neprodají. Neexistují totiž nevysvětlitelné a záhadné úhyny, ale jen úhyny, které nikdo bohužel neřeší…

Níže přikládám jen tak už spíše pro zajímavost sjetiny z laboratoře.